Zahrádkáři Krmelín

Vážení zahrádkáři a příznivci

V současné době nám začíná, nebo již vlastně začal, zahrádkářský rok. Tak jako v loňském roce nás všechny trápila začínající pandemie, letos nás trápí, bohužel, ještě víc.

Vzhledem k tomu, že spolkový život v loňském roce, a zatím i v letošním roce nebyl a není téměř žádný, musíme si vystačit sami sobě a právě práce na zahrádce může být jedinečnou příležitostí, jak se zbavit negativních myšlenek a užitečně využit volný čas.

Ze všech druhů zahrádkářské činností v tomto období je nejvíc aktuální ořez stromů. S ohledem na to, že mně hodně lidí oslovuje, zda bych jim v této činnosti poradil, či dokonce ořez provedl, dovoluji si tímto sdělit pár zásad, které je nutno dodržet a které jsou důležité pro to, aby stromek plnil plnohodnotně svou funkci jak po stránce estetické, tak i po stránce užitkové. Upozorňuji, že tato činnost je velmi obsáhla a že se nedá v tomto příspěvku zcela vyčerpat. Všechno začíná již v době nákupu stromku ve školce, kdy rozhodující skutečnosti je, na jaké podnoží je námi vybraná odrůda vyšlechtěna. Většinou kupujeme stromek na vegetativních podnožích, které existují jako podnože slabě rostoucí nebo bujně rostoucí. Obvykle to bývá označeno na visačce. Bližší údaje, o jaký typ se jedná, by měl sdělit a upřesnit prodávající. Typická slabě rostoucí podnož bývá M9, která je také doporučována pro pěstění do menších zahrádek. Bujně rostoucích je celá řada a jsou vhodné pro pěstění jako solitéry do velkých zahrad.

Podle druhu dané podnože musíme k zapěstování korunky a provádění dalších ořezů přistupovat. Bohužel tyto základní zásady nejsou obvykle respektovány nebo jsou opomíjeny a pak si většina pěstitelů neví rady, jak má postupovat se současným stavem.

Hlavním rozlišením řezu je řez zimní a řez letní. Řez zimní můžeme provádět již v druhé polovině listopadu až do konce března následujícího roku (doba vegetačního klidu), řez letní, tzv. vegetační, se provádí od dubna do zhruba poloviny srpna. Zimní řez je důležitější - někdo dělá jen ten - někdo nedělá žádný. Přitom pravidelnost řezů je velmi důležitá pro správný vývoj stromku a každé zanedbání zvyšuje nároky pro následující období. Naopak není třeba zase moc spěchat, ale staré stromy, co mají malé přírůstky, řežeme dřív - leden, únor - mladší stromy - březen, duben. Pozor! Tato zásada platí pro jádrové ovoce. Peckoviny se řežou výhradně v době vegetace nejdříve v době květu a nejpozději zhruba do 10. září. Nejvhodnějším termínem je polovina srpna nebo těsně po sklizni.

V červnu se vylamují tzv. vlky (vzhůru rostoucí výhony bez násady květních pupenů) nebo se vyvazují do vodorovné polohy, aby se donutily plodit.

Podstatou vlastního řezu je pravidelná obměna starého dřeva za nové a dále aby koruna byla vzdušná a dostatečně osluněná. Důležité je také to, aby měla tvar pokud možno pyramidální s dominantním terminálním výhonem (střední výhon), nikoliv deštníkový, kdy horní větve zastiňují spodní. Platí zde zásada – čím bujnější je růst stromu, tím později řežeme a hlavně k redukci růstu provádíme zmiňovaný letní řez, kterým tento růst oslabujeme - tedy jestli chceme pěstovat kvalitní ovoce a ne dřevo. Větvičky vyrůstající kolmo vzhůru nerodí, tenké větvičky (slabší než tužka) vůbec nestříhat, max. na 8 oček - z nich se diferencují květní pupeny pro příští rok. Vodorovné větvičky, tzv. plodonosný obrost stříháme za posledním květním pupenem.

Staré stromy jádrovin je nutno řezat max. do půlky března, mladé stromky stříhat ve 2. pol. března - 1. pol. dubna. Znovu opakuji, že pokud děláme radikální zimní řez, musíme aplikovat nutně doplňující letní řez.

Závěrem mi dovolte, abych vám popřál velkou trpělivost při dodržování těchto základních zásad ořezu, které jsem popsal.

Do budoucna si každý musí najít vlastní cestu, jak tuto činnost provádět tak, aby tyto úkony se staly podstatou kvalitní a chutné sklizně, z které se budete každoročně těšit jako z dobře odvedené vlastní práce.